Noční Hošťálková

Začátkem jara se mi dostal do rukou inovovaný model OM-Dčka E-M1 od Olympusu, nesoucí již označení Mark III. Kromě nového procesoru a několika hardwarových vylepšení na samotném těle dostal i vychytanou funkci Starry Sky AF, pro precizní zaostření hvězd v naprosté tmě. Párkrát jsem ji vyzkoušel, jak zkombinovat veškeré nastavení pro noční fotografie, abych měl vše nachystané pro nějakou vhodnou příležitost. Když se celý červenec nad naším severním obzorem proháněla kometa Neowise, začaly se mi v myšlenkách honit nápady, jaké nejvhodnější místo zvolit pro její zachycení. Ale buďto z časových důvodů, nebo nepřízní počasí mi realizace tohoto nápadu neustále unikala.

Ke konci července nakonec přišly dvě noci, kdy jsem zašel zkusit štěstí na Kuželek. Tu první noc jsem nakonec trávil focením až do rána. Neowise byla tou dobou ještě celkem nízko nad obzorem, ale každou nocí se čím dál rychleji přesunovala do souhvězdí Velké medvědice. Než jsem se vyškrábal na kopec, začala se tvořit u nás v údolí mlha. Zkoušel jsem několik různých nastavení a metod, ale ten čas neúprosně ubíhal a z ničeho nic se začalo pomalu rozednívat. Tuhle noc nakonec vznikla zajímavá kompozice komety na jasném nebi mezi hvězdami a s mlhou v údolí. Vyzkoušel jsem si mimo jiné kompozici komety společně se Strar trails a různé nastavení pro focení Mléčné dráhy.

V témže týdnu ve čtvrtek se měla kometa přiblížit nejblíže Zemi. Předpověď počasí pro tuhle noc přálo další možnosti vyrazit na fotolov. Oproti pondělku ale bylo třeba vyrazit už v první polovině po setmění. Místo mám již nastudované, po příchodu si udělám prár cvaků a pak již můžu přepnout na ostrý režim. Aniž bych danou fotku nějak podrobně plánoval, tak se mi do záběru Star Trails podařil promítnout přelet ISS. Už z pondělka jsem měl v paměti, že by se tento týden někdy kolem 23 hodiny měl po severní obloze uskutečnit daný průlet, ale víc jsem to tento den nezkoumal. Nakonec se mi souhrou náhod zajímavý úkaz na noční obloze podařilo zaznamenat. Od západu se znenadání začala přibližovat drobná oblačnost a kometa se nakonec zcela schovala v mracích. Využil jsem po zbytek vyhrazeného času temné oblohy pro focení Mléčné dráhy.

Když jsem fotky vypublikoval na facebooku, dostal jsem pár dotazů ohledně použitého vysokého ISO. Zrovna u jednoho snímku Mléčné dráhy jsem nastavil tuto hodnotu na 4000. Bylo to z důvodu, abych zaznamenal co nejvíce světel a hvězd pro co nejkratší čas. A abych nemusel dělat multiexpozici, využil jsem pro osvětlení okolních stromů LED baterku. Po základním zpracování snímku v Capture One přišlo na řadu odstranění šumu. Využil jsem tedy sílu pluginu DeNoise, který je popsaný v předchozím článku, jak pracovat s programem Topaz DeNoise AI.

Pro větší sílu odstranění šumu jsem nastavil táhlo Remove Noise na hodnotu 35. Aby se vrátila větší ostrost na vyhlazených konturách, táhlo Sharpen posunul na hodnotu 60. Pro částečné vrácení detailů z originálu jsem táhlo Recovery nastavil na hodnotu 20 (obr. 2). Aby byly pro porovnání lépe viditelné rozdíly před/po odšumění, na panelu práce s náhledem jsem View přepnul na Split (obr. 3) a poté navíc aktivoval funkci Brigten (obr. 4). Tím došlo k lepšímu zvýraznění šumu v tmavých oblastech temného nebe. Tytéž rozdíly při 100% zvětšení jsou vidět na obrázku 5. Posledním krokem byla aplikace masky. Tlačítkem Sub jsem odmazal z výběru ta místa, kde byly osvětlené stromy (obr. 6). Masku jsem aplikoval (obr. 7) a celý obrázek ve Photoshopu uložil jako novou vrstvu.

Naposledy jsem aplikoval drobné lokální úpravy pomocí pluginu Viveza, který je součástí balíku DxO NikCollection a zde je finální výsledek pro porovnání s RAW exportovaným do jpg.

Na závěr jsem do celé noční série fotografií nasnímal z těchto dvou červencových nocí hvězdy v jádru Mléčné dráhy, kterou urazí během necelých 19 minut.