Čekání na Měsíční úplněk

Ten nápad mi probleskl hlavou před delší dobou, ale uložil jsem jej mezi ostatní „šuplíkové“ projekty. Jedním z hlavních aspektů byl nedostatek potřebného technického vybavení. Když minulý rok nastalo zatmění Měsíce, vzpomenu si na něj opět v souvislosti s mým dlouhodobým projektem „Jeden pohled, ale pokaždé jinak!„, a vyrazím odzkoušet jak na to. Musím uznat, že ač jsem byl již vybaven širokáčem a novou zrcadlovkou Canon EOS 7D Mark II, moc valně to nedopadlo ani tentokrát. Jedním z důvodů byla špatná světelnost širokoúhlého objektivu Sigma, který zrovna pro noční fotografii až tak vhodný není. Autofokus se moc použít nedal, bylo tedy nutno přepnout na manuál. I zde trochu narazím a doma zjišťuji, že snímky jsou i tak stále neostré. Tudy očividně cesta také nevede. Plynul čas a do batohu mi přibyl teleobjektiv Canon EF 300mm f/4.

Flying to the Moon. Brno, Česko; 13. dubna 2016 17:35:02
Technika: Canon EOS 7D MkII + EF 300mm/4 L IS; Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 480 mm, ISO: 320, f/9.0, Doba expozice: 1/400s. hanheld

Jeden dubnový podvečer si jen tak zamyšleně sedím na terase po které se spokojeně prohání naše malé dítko, venku slunečné počasí a nebe bylo čisté jako vodní hladina. I když hodiny ukazovaly kolem 18:30 a byl ještě dostatek světla, tak nad hlavami nám již putoval náš Měsíc. Rychle si tedy běžím pro stativ, upínám si na něj objektiv a začínám zkoušet jaké hodnoty nastavit pro správnou expozici. Udělám pár cvaků a pak už jen stačí čekat na nějaký zajímavý záběr. V dálce se objeví letadlo, zanechávající za sebou od motorů čtyřproudou stopu. Propočítávám si jeho dráhu a nastavuji kompozici do předpokládaného místa průletu. Rychle překontrolovat zaostření a zbývá už jen čekat, až mi vletí do záběru… CVAK! Povedlo se, snímek je hotový. I když na první pohled to vypadalo, že míří přímo k Měsíci, nakonec jej těsně minulo. Zkouším čekat, zda nevletí přímo do půlměsíce nějaké další letadlo, ale většina spojů se k tomu našemu souputníkovi ani nepřiblížila. Nakonec se ještě jeden snímek zadařil a bylo pro ten den splněno.

Druhý den bylo počasí podstatně horší, po nebi se navíc ploužil jemný opar znemožňující něco zajímavého nafotit. Noční obloha na pátek byla nakonec jasná a umožnila mi vytvořit nějaké další snímky do série. Za pár dnů nastane úplněk, přivrácená strana Měsíčního kotouče nám bude ukazovat své krátery v celé své kráse. Už nyní se připravuji, čím novým lze kolekci doplnit. Jedinou neznámou v celé rovnici je nevypočitatelný vývoj počasí.